Deník 2022 – Pán prstenů

Fotogalerie

Píseň Můj příteli – text a akordy

Videa:

Gandalf vypráví v Roklince příběh Prstenů (stínové divadlo)doporučujeme zesílit zvuk
Ustavení Společenstva Prstenu v Roklincedoporučujeme zesílit zvuk
Souboj Gandalfa s Balrogem v Morii
Bitva v Železném pasu
Vhození prstenů do Hory osudu
Zpíváme v podchodu I
Zpíváme v podchodu II
Poslední nástup na Suchdole – písnička

Možná ještě přibydou další…

9.8. Den 21: Stýskání, vzpomínání

Moc všechny děti zdravíme.

Počítáme s tím, že fotogalerii z výpravy v brzké době doplníme. Děkujeme za trpělivost.

8.8. Den 20: Balení, loučení

Je 12:38 a za pár minut vyrážíme ze Sluneční zátoky. Děti se na vás moc (ne)těší. 🙂

14:08 Zbraslav….

20:45 Děti nám strašně moc chybí!

7.8. Den 19: Vhození prstenů do Hory osudu

Hned po snídani si nás svolal Glum a snaží se vyhovět naší prosbě, poradit nám: jak a kdy proniknout do Hory osudu. To by nebyl Glum, kdyby nám tu informaci jen tak řekl a nezašifroval do různých hádanek a úkolů.

Tajemství se první podařilo rozluštit Společenstvu Arwen a zjišťujeme, že tajemství je ukryto v prstenu a z tajemství zjišťujeme, že proniknout do Hory osudu se dá tiše po setmění, když se střídají stráže. Veškerou pozornost tedy směřujeme k večeru, až se setmí.

Během odpoledne dopisujeme naše družinové odkazy, fotíme se společně a losujeme zlaté otázky z klobouku Toma Bombadila, do kterých věnovali své ceny členové Společenstva.

Po setmění se vydáváme do Hory osudu a s napětím vyhlížíme, zda se nám skutečně podaří to, co v minulosti ještě nikomu, zničit Prsten moci.

Všichni hobité předali svůj prsten Frodovi, aby vhodil do Hory osudu všechny prsteny, které neseme, neb nikdo neví, kdo z nás má nyní ten pravý. Sám by to nezvládl, musíme mu pomoci silou našich myslí a srdcí… Ve chvíli, kdy Frodo vhodil svazek prstenů do Hory osudu, hora začala soptit a prsteny pohltila a zničila. Náš cíl je splněn, Středozem bude na vždy žít míru.

Na počest úspěchu se nás rozhodl Aragorn ocenit Zlatými řády statečných národů Středozemě. Poté se Frodo, Gandalf a Elrond loučí a odplouvají ze Středozemě. Nastává čas opravdového loučení… slzám se ubránil opravdu jen málokdo.

6.8. Den 18: Klid před bouří 🙂 aneb Mordor na dohled

Je to v podstatě neuvěřitelné, ale dnes poprvé za celou naši výpravu si děti oblékly pláštěnky. Noční bouřky se nám vyhnuly, ale déšť v noci a ráno vydatný byl, naštěstí během dopoledne rychle ustal.

Družiny mají své oddílové programy a začíná být silně cítit, že jsme skutečně blízko kýženému cíli. Čas loučení a vzpomínání je tu… Mordor na dohled jednoho dne cesty…

Večer se každá družina setkává v soukromí a užívá poslední společný oddílový večer. Při vzpomínkách na nejkrásnější zážitky z výpravy každému z nás dochází, že konec cesty se nezadržitelně blíží . Plačících očí lze rozeznat hned několik…

5.8. Den 17: Vůdci ovládnuti prsteny

Aragorn poprosil ráno vůdce Společenstev, aby zkontrolovali, zda jsou v pořádku všechny prsteny. V rámci toho si ozkoušeli i pevnost řetízku, na kterém děti prsten nesou.

Malí důvěřiví hobiti jim prsten v dobré víře půjčili. Jakmile ho vůdci drželi v ruce, prsten je ovládl a zavěsili si ho na krk. Prsten okamžitě začal působit a ovládl jejich mysl. Hádali se snad o vše, co si dovedete představit. O mithril, o zlato, o lembas,… jen hobití vůdci se snaží rozpory mírnit a přemlouvají ostatní, ať prsteny vrátí. Marně.

Aragorn z toho nemá radost, ale vidí, že již nevraživost nelze zastavit, tak alespoň vydefinoval pravidla boje. Každý národ má v rámci boje svá práva a povinnosti.

Když bitva mezi námi vygradovala na maximum, podařilo se Frodovi, Samovi, Smíškovi a Pipinovi ostatní přeci jen přemluvit, aby prsteny vrátili. Tím bitva utichá.

Současně se nám podařilo z artefaktů (karet) zjistit, že „lid v zemi přiblíží se svobodě, až se vztyčí nad hlavu meč narsil a koruna usedne na hlavu utajeného dědice“. Potřebujeme tedy, aby trpaslíci skuli meč Narsil a poté bude Aragorn korunován králem Gondoru. Trpaslíci slibují, že do večera by se skutí mělo podařit. Znenadání se objevil glum a i přes naši počáteční nedůvěru nakonec zůstává s námi. Zdá se, že nám pomůže najít cestu k Hoře osudu. Snad nás nenapálí… důvěru si příliš nezískal.

Čas korunovace přichází po večeři. Aragorn se stane králem Gondoru! Další krok k zajištění míru ve Středozemi. Je čas se slavnostně obléci, načesat a předvést plné verze svých národních obleků. Kdo neviděl, nepochopí, ale pohled na děti hrdě oděné do národních kostýmů byl skutečně úchvatný, aneb hobití kšandy a pláště, trpasličí helmy a sekery, rohirská kopí a sukně, elfí pláště, gondorské hábity či dunádanské koruny – všichni pospolu.

Na počest korunování nového krále nás zve Aragorn na večerní slavnostní ples. Vidět 150 dětí různých věků bez přemlouvání tančit waltz je opravdu zážitek, který se nezapomíná. Ples zakončuje slavnostní ohňostroj. Gondor má konečně svého krále! Mír je nadohled!

4.8. Den 16: Bitva u Minas Tirith

Hned po snídani nás svolali Gondorští a prosí nás o pomoc s obranou hlavního města Minas Tirith. Celé Společenstvo se okamžitě přidává a mobilizuje. Na město útočí Nazghúlové včele s pánem všech Nazghúlů.

Bráníme se nájezdům na vodě a vozíme části zprávy, ze kterých zjišťujeme, že hlavního Nazghúla může zabít jedině žena. Statečná Finduilas se tedy vydává vstříc strašlivému Nazghúlovi, utíná mu hlavu a Minas Tirith se tak daří ubránit a bitvu vyhrát. Jsme zas o kousek blíže ke kýženému cíli.

Odpolední program přizpůsobujeme čistě počasí a děláme vše, co se jakkoliv týká vody. Koupací hry, stříkací hry, „vodnobalónkové“ hry, „kýblovodní“ hry a tak dále. … vedro tak snášíme celkem v pohodě.

Večer se vydávají starší členové Společenstva na Černoboru, požádat krále přízraků o pomoc. Potkávají odulu a gluma.

3.8. Den 15: Čas na chvilku radosti – pouť a jiné radovánky

Další krásné slunečné ráno a programy v rámci družin (oddílu). Kanoe, pramice, relax …

Odpoledne nás pozval Tom Bombadil na festival plný atrakcí, který končí až večerním diskem tryskem. Spousta atrakcí, jídla, pamlsků, soutěží… těžko se to popisuje, více o vydařené atmosféře snad napoví fotodokumentace :-).

2.8. Den 14: Porážka Sarumana v Železném pasu

Krásné slunečné ráno! Elfové dopoledne odpočívají po putování.

Po obědě se přesouváme do Helmova žlebu a zjišťujeme, že Saruman kácí lesy entů. Ti nás prosí o pomoc. Střetáváme se se skřety a snažíme se pronikat do jimi obsazeného území v Železném pasu. Skřeti na nás útočí čtením čísel z našich čel. Naším úkolem je si čísla krýt a snažit se zjistit zprávu od entů.

S enty se nám podařilo setkat a společně zaútočit na Sarumana v Železném pasu.

Pod vedením elfů prorážíme hradby, vítězíme nad skřety, získáváme palantíry a vyháníme tak Sarumana navždy z Železného pasu.

Na nástupu se nabídly Rohirky od Eowyn, že zrekapitulují naši cestu Středozemí, a hrají nám tak o tom divadlo.

Večer se vydávají hobiti a trpaslíci na noční cestu do země mrtvých, kde potkali i pavouka odulu, kterou pro ně připravili elfové.

1.8. Den 13: Kormidelnické zkoušky, cesta skrz království Rohan

Probouzíme se do chladnějšího dne, ale skvělá zpráva je, že marodka se postupně vyprazdňuje.

Dorážíme do Rohanu. Již na rozcvičce je patrné, že král Rohanu, Théoden, se chová divně. Chvílemi nám to připadá vtipné, ale dochází nám, že jeho chování je velice podivné až nebezpečné. Nejvíce zaskočeni jsou z toho Rohané a společně se domlouváme, že zkusíme odpoledne zjistit, co se s Théodenem stalo. Dopoledne nás čekají kormidelnické zkoušky.

Je zřejmé, že Théoden se chová jinak, než byli rohanští zvyklí. Vypadá, že je ovlivněn nějakou kletbou. Každé Společenstvo zahajuje svou cestu (únikovou) za elfským léčebným lektvarem. Cestou od úkolu k úkolu odhalujeme tajemství, kde se ukrývá lektvar, kterým zrušíme kletbu.

Lektvar se podařilo úspěšně získat a vkápnout Théodenovi do vína. V kombinaci s Gandalfovými kouzly je Théodenova kletba zrušena. Ten za odměnu obdarovává rohirské věčným světlem, díky kterému budou nad Rohanem navždy držet ochrannou stráž.

Na nástup se vrací z putování elfové, unavení, ale nabiti spoustou kadetské energie. Všichni jsou v pořádku. Na počest spojení rozděleného Společenstva budou večer za setmění na rohanských pláních uděleny Stříbrné řády.

31.7. Den 12: Odpočinek po putování

Jednodenní putování národů se vydařilo, děti se vrátily nadšené, s úsměvy na rtech, jen se nám mírně zaplnila marodka.

Dnešní den věnujeme odpočinku a dočerpání sil. Hrajeme dětem středozemní improvizační divadlo.

Dúnadané se vrátili z dvoudenního putování v pořádku a přes původní obavy nakonec v noci nezmokli. Putování si velmi užili. Cestou zjistili, že král Rohanu, Théoden, se chová divně a panuje obava, zda nespolupracuje s nepřítelem. Zítra se za ním tedy vydáme.

Elfové pokračují v třídenním putování, počasí jim přeje, nálada dobrá, všichni v pořádku. Návrat plánovaný na zítra.

30.7. Den 11: Rozdělení Společenstva prstenu

Po domluvě, že se Společenstvo dočasně rozdělí, posílá Aragorn s Frodem jednotlivé národy na jejich cestu. Elfové vyráží na tři dny, Dúnadané na dva dny a ostatní na jednodenní putování.

Každá skupina se vrátila s nějakou informací, která se nám bude v další části výpravy hodit. To, co uděláme jako první, vydáme se směr Rohan, kam nás zvou Rohirové. Dále se dozvídáme, že nebezpečí nám hrozí z Železného pasu a pokud bude potřeba, úkryt můžeme hledat v Helmově žlebu. Věříme, že nebezpečí se neobjeví dříve, než se Společenstvo zas spojí.

29.7. Den 10: Zkoušíme si život jiného národa, Návrat Gandalfa Bílého

Den startujeme celospolečenskou rozcvičkou. Vypadalo to, že zmokneme, ale nakonec se vyčasilo a užíváme příjemného poklidného dopoledne v rámci našich národních družin.

Během poledního klidu si každý z nás může vybrat program jiného národu, než ze kterého pochází, abychom si ozkoušeli jaké to je, žít v jiném národu.

Z počátku vypadá večerní nástup zcela běžně. Najednou se rozevřely dveře loděnice a z dýmu vystoupil za našeho údivu Gandalf. Ne však už jako Gandalf Šedý, ale jako Gandalf Bílý. Vysvětlil nám celý svůj příběh a rozdal každému dítěti podklad na jeho hrdinskou kartu.

Gandalf radí Společenstvu, že je potřeba se rozdělit a každý jít po nějaký čas svou cestou. Ramena Anduiny jsou rozvětvená. Zítra se tedy vydáme po národech každý svou vlastní cestou.

28.7. Den 9: Rauroské vodopády, únos hobitů

Dopoledne skládají elfové a Dúnadané své kormidelnické zkoušky.

Elfové zjistili, že v blízkosti Rauroských vodopádů se nachází ložiska zlatonosných písků. Naskýtá se tak příležitost se alespoň částečně dozásobit surovinami.

Těžíme na souši i ve vodě, prodáváme, nakupujeme, tavíme, sléváme a spoustu dalšího, s cílem co největšího finančního zisku.

Poté, co těžba skončila a odpočíváme u společné svačiny, se stalo něco, co nikdo nečekal. Z nenadání připlula loď se skřety, ani jsme se nestihli rozkoukat a už nesli Froda i Smíška pryč. Všichni jsme paralyzováni šokem a sledujeme, co se bude dít. Jen Boromir neváhá ani vteřinu a vrhá se vstříc skřetům hobity zachránit. To se mu podařilo, bohužel za cenu položení vlastního života. Nikomu z nás se tomu nechce uvěřit, ale je to skutečně tak. Boromir zachránil Froda a Smíška ze skřetího zajetí, ale sám v boji padl.

V čele s bratrem Faramirem, matkou Finduilas i ostatními z Gonrodu jsme uspořádali Boromirovi hrdinské poslední rozloučení. Boromirovo tělo posíláme vstříc Rauroským vodopárům, čestnou stráž drží s loučeni děti z Gondoru.

Vyrovnat se s touto těžkou ztrátou nebude snadné, snad pomůže píseň, kterou nás naučil pro těžké chvíle Elrond.

27.7. Den 8: Opouštíme Lotlorien, plutí po Anduině

Po opuštění Lorienu plujeme na řece Anduině, kde se řada z nás zdokonaluje v námořnických dovednostech a chystá se na blížící se kormidelnické zkoušky. Pokračujeme s výrobou národních kostýmů a dodělávání posledních národních dovedností.

Poprvé za celou dobu nás déšť neminul, ale všichni jsme pod střechou, v bezpečí.

O poledním klidu vyzvali elfové vůdce jednotlivých národů na souboj ve volejbale. Strhující utkání nakonec vyhráli elfové.

26.7. Den 7: Lothlorien – malá Společenstva prstenu; kopie Frodova Prstenu

Poprvé se probouzíme do zatažené oblohy, ale všechny noční bouřky a deště se nám vyhnuly! Takže o nás nemusíte mít strach.

Dočerpáváme síly po včerejším boji se skřety a užíváme poklidné dopoledne v Lothlorienu v rámci našich družin.

Po obědě nás Galadriel svolala a vysvětlila nám, že včerejší věnované hábity zabarvila do různých barev záměrně, abychom byli schopni vytvořit rovnocenná menší Společenstva prstenu. Zbývá přidělit každé barvě jeho vůdce družiny. Na to si pro nás připravila menší hříčku, kdy se snažíme dle různých indicií svého zahaleného vůdce sami zjistit.

Poté již vypuká první velké klání Společenstev, kdy soutěžíme v tradičních disciplínách jednotlivých národů, ale již ne za své národy, ale za naše malá nově sestavená Společenstva.

Po setmění se chystáme Lothlorien opustit. Galadriel nechala vyrobit elfskými kováři 14 kopií Frodova prstenu s cílem zmást Sauronovy nohsledy, aby nevěděli, který prsten je ten pravý. Pozná to jen Sauron a Frodo.

Ten zamíchal svůj Prsten mezi repliky, aby nebylo jasné, kdo z hobitů nese ten pravý. Každé Společenstvo tak stráží jeden prsten a na krku si ho budou střídat hobiti. Tíhu Prstenu zas neseme o něco více společně. Na počest dalšího významného kroku se nám rozhodl Aragorn udělit Bronzové řády Společenstva prstenu.

25.7. Den 6: Přesun do Lothlorienu

Probouzí nás sirénou Aragorn. Je potřeba konat a ihned se přesunout na bezpečné území elfů. Boromir ho přemluvil, aby dal hobitům alespoň chvilku času na vzpamatování se ze ztráty Gandalfa a přesun do Lothlorienu začne až po snídani. Bude potřeba přenosit veškeré zásoby natěženého mithrilu do Lothlorienu. Snad cestou nepotkáme žádné skřety… (spoiler: potkáme 🙂 )

Řada z nás se s něčím, tak ohavným jako jsou skřeti, setkala poprvé v životě. Poznali jsme, jak velká je výhoda, že je Společenstvo složeno z různých národů a vzájemně si můžeme v boji pomáhat. Až na pár drobných odřenin jsme boj přežili bez úhony a podařilo se nám přejít i se zásobami až do Lothlorienu. Tam nás uvítala překrásná elfka Galadriel. V lese jsme potkali Radagasta, který nám pomáhá v boji se skřety a bezpečně nás provází skrz území.

Během odpoledne se každá družina stavila u Galadriel na osobní návštěvě a každý z nás od ní dostal osobní dar – barevný hábit. Zajímavé je, že ač pocházíme z jednoho národu, každý z nás dostal jinou barvou… v tom určitě bude nějaký fígl ;-).

Pokračujeme v tvorbě národních kostýmů. Je stále zřejmější, komu jaká krev koluje v žilách.

24.7. Den 5: Jak přes Mlžné hory?

Poklidný start výpravy se zdá být u konce. Blížíme se k úpatí Mlžných hor a Společenstvem začíná vřít diskuse, kudy je překonat. Rozhodnutí zatím nepadlo a tak ještě pokračujeme v národních dovednostech, výpravách po Anduině a výrobě národních kostýmů. Velké rozhodnutí je před námi: přes průsmyk Caradras či skrz doly Morie?

Shoda nepřišla, a tak Gandalf velí: „Rozhodne ten, kdo nese Prsten.“ Frodo věří Gandalfovi a rozhoduje, že půjdeme vrchem přes hory.

Po chvíli však zjišťujeme, že cesta je zavalena lavinou a projít se nedá, a tak se vracíme a nemáme jinou možnost: Mlžné hory překonáme skrz doly Morie.

Procházíme doly pod vedením trpaslíků. Každý z nich nese lucernu se světlem a cestou těžíme každý v rámci svých možností drahý trpasličí kov, mithril. Vše vypadá, že dobře dopadne až do chvíle, než se ukázalo, že jsme probudili Balroga – démona ohně, který se utká s Gandalfem… Nám ostatním se podařilo projít, sic Frodo se při útěku zranil. Gandalf však v boji s Balrogem padl.

Vyrovnat se se ztrátou Gandalfa Šedého bude opravdu náročné a každému z nás dochází, že úkol, který před námi je, skutečně nebude jednoduchý.

23.7. Den 4: Vyrážíme směr Hora osudu

Ráno svolal Aragorn, kterého zvolil Elrond vůdcem výpravy, nástup a rekapitulujeme si, co se včera událo. Poté se vydáváme z Roklinky na cestu směr Mordor a Hora osudu. Náš úkol nám připomíná Prsten houpající se na Frodově krku. Aragorn nám rozdal každému speciální schránku od Elronda, ve které jsme našli artefakt našeho vedoucího národa. Naším úkolem je do konce výpravy nasbírat co nejvíce těchto artefaktů – kartiček.

Pokračujeme v plnění národních dovedností a začínáme s výrobou národních kostýmů.

Gandalf uspořádal slavnost, na které si každý národ vylosoval téma a žánr divadelní hry a úkolem bylo pomocí ní představit svůj národ ostatním členům Společenstva. Času na přípravu bylo velmi omezeně a děti si tak ozkoušely, jaké to je secvičit v relativně krátkém čase divadlo na zadané téma. Příprava a realizace je velmi bavila.

Večer mají některé družiny táboráček. Elfové mají svou první kmenovou radu.

22.7. Den 3: Cesta ke Skákavému poníkovi, vznik Společenstva prstenu

Probouzíme se do dalšího slunečného dne. Pokračujeme v plnění dovedností svého národa a někteří se poprvé plavíme po Anduině. Jelikož Gandalf cítí, že situace ve Středozemi je skutečně vážná, postupně se setkává s jednotlivými národy a domlouvá si s nimi schůzku v Hostinci u Skákavého poníka, stejně jako včera s hobity.

Odpoledne si balíme věci, opouštíme své rodné země a vydáváme se na cestu směr Hostinec. Cestou potkáváme další obyvatele Středozemě, se kterými jsme dosud neměli tu čest. Stromovouse, Toma Bombadila, …hobiti ale také třeba prstenové přízraky – Nazghúly… Naštěstí se jim před nimi podařilo ukrýt a následně utéct.

V Hostinci se občerstvujeme, jsme však překvapeni, že místo Gandalfa zde narážíme na hraničáře Aragorna, Gandalfova přítele. Více nám nyní nemůže říct, sám je zaskočen, že Gandalf nedorazil, ale slíbil, že nás spolu s družinou Dúnadanů dovede do Roklinky, kde se poradí s elfy co dál.

Do Roklinky lze bezpečně vyrazit až za setmění. Aragorn přidělil každému národu několik zástupců Dúnadanů, neb právě oni vědí, kudy do Roklinky. V Roklince nás vítají elfové. Nad krásou tohoto místa žasne každý z nás. Eldond s Gandalfem nám vysvětlují, proč jsme se zde dnes sešli a vypráví nám formou stínového divadla příběh všech prstenů. Vychází najevo to, co dosud věděli jen hobiti, že Frodo Pytlík ten Prsten, který vládne všem, má a donesl jej až do Roklinky.

Je zřejmé, že Prsten musí pryč, přímo do nitra Hory osudu. Jen tak může být zničeno zlo. Diskuse a hádky národů o tom, co s Prstenem ukončil Frodo Pytlík a nabízí, že Prsten do Hory osudu donese, jen nezná cestu. Rázem se mění atmosféra celého setkání. Každý si uvědomuje, že právě jejich národ musí také pomoci. K Frodovi se tedy přidává Gandalf a Aragorn a následně i všichni trpaslíci (Frodovy sekery), Rohirové (Frodova kopí), Gondorští (Frodovy meče), hraničáři (Frodovy štíty) a elfové (Frodovy luky). A když je tomu tak, ani hobiti nenechají jít Froda samotného. Vzniká tak Společenstvo prstenu, které má za cíl donést Prsten do Mordoru a vhodit ho do nitra Hory osudu, aby bylo zlo pro vždy zničeno.

A jak se jinak máme? Slziček ze stýskání ubývá, jen ti komáři nás neustále otravují. Neváhejte dětem přidat k případnému balíčku či dopisu nový repelent. Zásoby dochází a snažíme se pomoci těm, kterým už došly, ale dětí je spousta a repelentů nikdy dost. 🙂

Zítra si před cestou přispíme trochu déle, abychom zahnali únavu z dnešního opravdu náročného dne. Každopádně nálada na palubě je i přes vedra dobrá. Připadá nám, že díky úvodnímu národnímu rozdělení děti prostředí Středozemě pochopily a zorientovaly se v něm, bez ohledu na to, zda předtím příběhy znaly či ne. Aneb slovy dětí: „Je to tady lepší než ve filmu, i když jsem ho neviděl.“ 🙂

21.7. Den 2: Poznáváme Středozemi a svůj národ; Bilbova oslava pro hobity

Poznáváme jaké to je být pravými hobity, trpaslíky, Rohiry, rytíři z Gondoru, Dúnadany a elfy. Vydáváme se na průzkum Středozemě a plníme první národní dovednosti. Musíme se toho ještě mnoho naučit…

Hobiti jsou pozváni k Bilbovi na oslavu narozenin. Zábava skutečně nevázne, užívají si pravého bezproblémového hobitího života až do chvíle, než Bilbo oznámil, že odchází za elfy a předal Frodovi záhadný dárek v zapečetěné obálce. Frodo chtěl obálku rozdělat, avšak je zastaven Gandalfem, který je na oslavu taktéž pozvaný. Tuší, co je uvnitř… Přizval Froda i ostatní hobity k ohni a obálku do něj vhodil. Obálka v mžiku shořela a zůstal jen Prsten! S údivem pozorujeme, co se bude dít, ale z reakce Gandalfa je nám jasné, že se nejedná o ledajaký Prsten. Frodo si bere prsten k sobě a s Gandalfem se domlouváme na setkání v Hostinci u Skákavého poníka. Vydáme se tam zítra.

Mezitím ostatní národy ve Středozemi nic netuší a plní v poklidu své národní dovednosti a plavecké zkoušky.

Před večeří se konají národní setkání (nástupy) pod vedením předáků jednotlivých národů.

Počasí nám přeje, dnes bylo příjemně, všechny případné bouřky se nám vyhnuly, a už si pomalu zvykáme i na ty komáry.

20.7. Den 1: Vyplutí

Po tradičním seznámení se s dětmi v oddíle a pravidly života na lodi Audacii se již všechno schyluje k vyplutí.

Před večeří velí admiralita a služební kapitán Kůži ke zvednutí kotvy a zahájení plavby vstříc novým dobrodružstvím. Vše doprovází střelba z lodního děla.

Nedlouho po té nám každému přišla nečekaná zpráva, nebylo však jasné, kdo a proč nám ji píše… píše se jen, kam a kdy se máme dostavit… zajímavé je, že ne každému přišla stejná zpráva a tak to na palubě opravu žije „komu? co? kdy? proč? ….. to je najednou otázek!“. Krásně jsme tak překlenuli první osobní volno dětí a i nejmenší děti najednou zapomněly, že by se jim vlastně mohlo stýskat.

Vše se ozřejmilo až po setmění. Zjišťujeme, že aniž bychom to tušili, tak nám každému koluje v žilách krev jednoho národa ve Středozemi. Z nejmladších plavčíků se stávají hobité, ze starších plavčíků trpaslíci, z mladších lodníků Rohirové, ze středních Gondorští, ze starších lodníků Dúnadané a ti nejstarší z nás se stávají elfy.

Začíná naše pouť Středozemí a před spaním už jen přemýšlíme, co vše na ní zažijeme.

Mezi dětmi panuje zatím dobrá nálada. Pár slziček před usnutím se sice objevilo, ale celkem rychle jsme je vyřešili a nyní již všichni spokojeně spí. Jen těch komárů a vedra by mohlo být trochu méně.

© 2022 - Admiralita druhého běhu přístavu ve Sluneční zátoce. Pokud potřebuješ, psát nám můžeš na admiral.druheho.behu@seznam.cz.